Domov je místem krásného klidu, krásného užívání, krásného pozitivního myšlení a naladění. Od toho je vlastně domov, protože domov je hlavně i to, když máme tu střechu nad hlavou, víme, že se máme kam vrátit, že nás někdo někde přijme. Takže opravdu si myslím, že dům je prostě tím nejkrásnějším pro člověka, protože takový domov, kdo nemá, tak prostě je to opravdu špatně. Například vezměte si děti z dětského domova, které to prostě opravdu nemají v životě vůbec jednoduché a musí to pro ně být opravdu hrozné, když nemají tu rodinu, a to zázemí a vrací se do dětského domova.

Chápu, že tam jsou takové ty tety, které prostě se o ně starají, ale nikdy to není jako domov, který by byl skutečným domovem. Domov je opravdu tam, kde jsi otevřete ty dveře a zavřete a nebudete někde v dětských domovech. Ty děti tam opravdu velice trpí a ono to má následek pro ně do dokonce života, prostě budou trpět, protože pokud opravdu třeba ti rodiče oba umřou a nemají ty děti kde být a už nemají ani babičky, nikoho, tak prostě automaticky dají děti do dětského domova, což pro ty děti je opravdu strašně psychicky náročné, protože na něco byli zvyklí a teď je prostě zavřou do dětského domova, což je opravdu na psychiku dítěte.

To dítě může mít prostě problémy a podobně a prostě jako určitě je to hrozně až složité, opravdu ty děti potom pláčou a chtějí ten dům a ona to nejde. Až prostě budou plnoletí, tak  ty plnoleté děti opravdu už mají výhodu v tom, že jsou plnoleté a v 18 letech si opravdu už prostě zařídí to svoje zázemí a už prostě chtějí žít svůj život, ale prostě to, že byli v dětském domově, to už jim prostě nikdo nikdy potom nevrátí a už na do smrti budou přemýšlet nad tím, že opravdu takhle žili v dětském domově, a je to strašně pro ty děti nepřijatelné a hrozně psychicky náročné, že opravdu se to projeví i v tom dalším životě a i když budou prostě žít sami, tak nikdy na to nezapomenou, jaké  trauma si prostě zažili, takže opravdu je to nepředstavitelné. A kdo má domov, tak by si toho opravdu měl vážit, protože v životě můžou nastat situace, kdy opravdu se můžeme až z toho zhroutit.