Frox

Skutečným podnikatelům záleží na jejich dobré pověsti. A není tedy vůbec divu, že usilujeme-li i my o dobrou pověst, nabízí vám náš web jen to nejlepší.

Únik z bludného kruhu


Finance musíme řešit bohužel všichni a pokud ne máme to štěstí, že zrovna pocházíme z bohaté rodiny, kde nás jeden z našich předků finančně zajistil, takže my si teď jen můžeme bezstarostně užívat života. Všichni ostatní však musí pořád řešit na co mají a na co ne a co si můžou dovolit a co zase nemůžou. Jde o věčný boj, kdy většina z nás žije z měsíce na měsíc a hledá boční příjmy, které jim pomůžou uniknout z tohoto koloběhu, kdy jsme pod neustálým tlakem abychom vydělali dostatečné množství finančních prostředků.
měření na pc
Jedním ze způsobů, jak z tohoto kola uniknout jsou investice, které využijí naše přebytečné peníze. Pokud tedy nějaké takové finance máme. V takovém případě se pak dá investovat do nejrůznějších trhů, z nichž některé jsou stabilní více a některé zase méně.
Když se rozhodneme investovat vždy bychom si měli zapamatovat staré pravidlo, které zní, že pokud chceme mít velký zisk nejde to prostě bez rizika. Kdy můžeme hodně vydělat nebo také ztratit úplně všechno. Jestli se rozhodneme riskovat a spekulovat neměli bychom tak dělat alespoň bez základních znalostí, které jsou pro obchodování zásadní.
sevřená peněženka
A pokud tyto znalosti nemáme měli bychom se i za cenu menšího poplatku obrátit na někoho kdo takové znalosti má. Jedná se o různé burzovní specialisty, kteří díky praxi a potřebnému vzdělání nám můžou poradit nebo dokonce za nás investovat v ten pravý čas a do té správné komodity takovým způsobem abychom si přišli na hezké peníze. Které nám pomůžou vylepšit naši finanční situaci, na které se dá následně stavět.
Jestli však nechceme příliš riskovat měli bychom využít jednoho ze standartních produktů bank, které jsou dnes hojně nabízeny. Zde je riziko rozděleno do třech kategorií, z nichž každá zaujme určité spektrum investorů.
·         Nízké riziko
·         Střední riziko
·         Vysoké riziko
Vždy je dobré si uvědomit, že bez rizika není adekvátní zisk. Samozřejmě v rámci nižšího rizika je garantováno vrácení vkladu.

Soukromé školy: spása nebo peklo?



Dnes již je možné dát dítě do soukromých jeslí, pokračovat privátní školkou, základní školou, střední a celé studium ukončit na soukromě vlastněné univerzitě. Jinými slovy, pokud rodiče a dotyčný nechtějí, nemusejí nikdy přijít do styku se státním vzdělávacím systémem. Jedni, kritičtí k (ne)fungování českého školství, toto vítají. Koneckonců, říkají, business a vzdělání se v podobě mnoha jazykových škol, vzdělávacích pobytů a dalších aktivit propojily už dávno. Soukromé školy, dodávají, jsou jen odpovědí nespokojených zákazníků na nabídku státního systému. Prostý princip nabídky a poptávky platí i tady, tak proč toho nevyužít. Kdyby o službu soukromých škol nebyl zájem, nikdy by neexistovaly. Jejich zastánci tak navrhují, aby energii, kterou stát investuje do boje s privátními školami, investoval radši do přemýšlení, proč je o jejich služby takový zájem.
 psaní Z
Mnoho lidí si ale myslí, že školy by neměly být brány jako předmět podnikání. Proč? Protože na rozdíl od jiných služeb, do školy musí chodit každý. A pokud uděláme ze škol byznys, tak na to nejvíce doplatí ti, kdo si dražší služby nebudou moci dovolit. Mnoho dětí tak bude již od útlého věku doplácet na to, že jejich rodiče nemohou v rozpočtu vyčlenit několik tisíc na školy a školky. Kromě toho, privatizace škol hrozí i odchodem učitelů a dalšího personálu. Soukromé vzdělávání může zaměstnancům nabídnout platy a vybavení, kterým stát může jen těžko konkurovat. Pokud začneme ze škol dělat firmy, tak rozšíříme už tak existující nůžky mezi chudými a bohatými rodinami.
 jídelní část školky
Co se dá tedy dělat? Určitě nemá smysl soukromé investory z oboru kompletně vyhazovat. Je ale potřeba dohlídat, aby privátní sektor pracoval ve spolupráci s tím státním, ne aby soutěžily jeden s druhým. Stát také nesmí soukromé služby používat jako výmluvu, aby přestal zkvalitňovat své vlastní školství.

Dům se zahradou za trest


Mám dva sousedy, kteří se od sebe navzájem liší mimo jiné i tím, že jeden z nich má kromě svého bytu i chatu na venkově, zatímco ten druhý nikoliv. Je to zdánlivě banální rozdíl, jenže když se nad tímto jeden zamyslí, napadnou ho vlastně i na první pohled vcelku netušené a dost neblahé souvislosti.
cesta k domu
Vezměte si to.
První soused má zmíněnou chatu. A dobře vím, co všechno v jeho případě dnešnímu stavu věcí předcházelo.
a)      Kdysi si našetřil peníze a navrch si ještě vzal půjčku, aby si tuto chatu mohl koupit.
b)      Několik let pak tuto nemovitost pronajímal turistům, aby půjčené peníze splatil. Pravidelně tam zajížděl desítky kilometrů z domova, aby tam po každých hostech poklidil, připravil vše pro hosty nové, vzal si od těch odjíždějících klíče a předal je těm dalším.
c)      Když tam zrovna hosty neměl, stejně jako později, když s pronajímáním skončil, budovu průběžně opravoval, přistavoval a zdokonaloval. Přistavěl verandu, nechal vyhloubit vlastní studnu, přikoupil pozemek a fůru času trávil jeho údržbou.
d)      Poté, co mu chata po splacení začala říkat pane, si tam vybudoval vlastní malý bazén. Pochopitelně za svoje.
e)      Vysázel tam nové ovocné stromy, prořezal svůj maličký kousek lesa, jenž k tomu to náležel a náleží, a dodnes se o tento svědomitě stará.
f)       Co dva týdny seká trávník.
g)      Vybudoval tam s manželkou záhony a tato se o ně až dojemně pečlivě stará. I když je jasné, že úroda nenahradí ty dlouhé hodiny práce, je tak vlastně neefektivní, zisk nepřinášející.
h)      Postavili tam kůlnu, zasázeli živý plot.
cesta k domu

Tento soused se tam zkrátka po léta snad ani na chvilku nezastavil. Pořád pracuje a pracuje, aby ono místo co nejvíce zvelebil.
Druhý soused žádnou chatu nemá. O nic se tak nestará, nic nezvelebuje. Své peníze do ničeho nenastrkal, nemusel se zadlužit, nemusel splácet. Žije si bez chaty, hezky pohodově.
 
Nemám nic ani proti prvnímu, ani proti druhému sousedovi. Ale přesto mi to nedá, abych se do této situace „neobul“.
Protože jaký je vlastně rozdíl mezi těmito dvěma sousedy?
Ten první rozhodnutím státu za své dlouholeté snažení o zvelebení kousku naší země platil a platí:
–          daň z příjmu z peněz od turistů, jimiž splácel svou půjčku na koupi tohoto majetku
–          úroky z oné půjčky, jimiž dal vydělat bance
–          turistický poplatek obci za každého hosta
–          poplatky za povolení stavby
–          poplatky katastru nemovitostí
–          další daň z nemovitosti
–          poplatek za další elektroměr
–          poplatky za vývoz septiku
–          a kdo ví, co všechno ještě
chodníček k domu

Druhý se o zvelebení žádného kousku naší země nikdy nezasloužil. A neplatí nic.
Připadá vám to fér?

Je stěhování do Německa bezpečné?


O tom, že z naší země odchází stále více lidí, především pak těch mladých, není pochyb. Mohou za to nejen lepší pracovní a životní podmínky v zahraničí, ale také současná světová politická situace. Zdá se totiž, že brzy bude naše republika jednou z nárazníkových zón válečného úsilí, a to je místo, kde nikdo nechce být. Proto raději chtějí být v jiné, bezpečnější zemi. A jednou z těch, do kterých se Češi stěhují nejčastěji, je Německo. Je samozřejmě pochopitelné, proč je stěhování do Německa tak oblíbené. Přeci jen je to země, která s tou naší sousedí, což znamená, že přechod není ani zdaleka tak náročný, jak by se mohlo zdát. Nehledě na fakt, že německý jazyk je běžně vyučován na školách, takže většinou nemáme ani zdaleka takový problém s jazykovou bariérou.

německá krajina

Již zde byla zmíněna finanční stránka celé věci. Tady se však můžeme ptát, proč preferujeme právě Německo, a nikoliv například Rakousko, které je mu poměrně podobné. Jistě, neznamená to, že se do Rakouska nikdo nestěhuje, avšak Německo je preferovanou destinací. Z jakých důvodů? Tím hlavním je, že je přeci jen dále od „nebezpečné“ linie, tedy té, kde se předpokládá největší konflikt. Jednoduše řečeno, čím dále od oné linie jsme, tím lépe. Problém je, že i Německo má své vlastní problémy, především pak právě s přistěhovalci.

německá vlajka

V důsledku toho jeho zástupci uvažují o tom, že počet těch, kterým bude povolen vstup a pobyt v zemi, a případně i získání občanství, poměrně dost omezí. Jistě, hlavním problémem jsou přistěhovalci z kulturně odlišnějších zemí, kteří se nechtějí přizpůsobit, avšak není pochyb o tom, že se to dotkne všech, kteří se budou chtít do dané země přistěhovat. Lze tedy očekávat, že se podmínky pro vstup poněkud ztíží, což povede k tomu, že se tato země stane méně populární destinací. A to je rozhodně něco, s čím bychom měli počítat, neboť by se nám to později mohlo vymstít. Pokud tedy o přestěhování do Německa uvažujeme, je rozhodně lepší jednat dříve, než později.